Je to štěstí

mít po svém boku kamarádky celých 50 let, i když jedna bydlí až daleko za oceánem.  Hrály jsme spolu ve školce divadlo, chodily společně na gymnastiku, psaly společně domácí slohovky, vyhrávaly školní, okresní i krajský kola ve vybíjený, brigádničily na vykopávkách v Mikulčicích, jely v 17ti samy do Maďarska, učily se společně na maturitu, šily šik nedostatkový věci, chodily na procházky se svými dětmi... a pořád je o čem mluvit, přemýšlet a co sdílet,  a je to moc fajn.

Jsem ráda, že vás holky mám:)