pondělí 7. srpna 2017

Pouť - den 25

5.7. Úryvky z deníku

... Krásné mlhavé ráno, trochu mrholí... na cestě davy lidí... poslouchám muziku.
... Portomarín - bílé město za dlouhým mostem - opět jedna hlavní ulice, která vede k náměstí. Dávám si pizzu a v tom jde kolem... Robert:))) Končí tady svoji pouť, protože má puchýře a bolí ho nohy. Jede zpět k dceři do Leónu, ale dnes už mu nic nejede, jde se ubytovat do albergue. Město se plní poutníky, mám chuť jít dál.
... V Portomarínu byl kdysi klášter pro mnichy - rytíře, co měli za úkol chránit poutníky na cestě. Nejprve jich bylo jen 13, později se rozrostli v řád, který měl ve znaku červený kříž ve tvaru meče a bílou mušli.
... Dnes je těžké najít nějaký hezký albergue, Nakonec končím ve vesničce Gonzar plné much (neboť kravín je hned vedle albergue), ubytování nic moc, jdu se projít, je tu ještě jeden albergue s barem a tam...už mě to ani nepřekvapuje....Jean Paul a René:)))
... Psala mi Pia, kterou jsem opustila první týden svojí pouti, že Ali cestu vzdala už před Burgosem, že jde sama a kde že jsem já...zjišťuju, že je jen necelou etapu za mnou - vyléčila koleno, ujde i 40 km denně - že bychom se znovu setkaly? Domlouváme se písemně na další den - měla by mě někde potkat na cestě, když trochu zpomalím.
... Dnes jsem ušla 26 km.





Posledních 100 km do Santiaga ... poutníci přibývají - taková příprava na cestu zpět do reality











Přede mnou posledních 100 km




Za mostem Portomarín



Ten pán, co sedí na schodech, přešel náměstí a dlouhou ulici asi dvaceticentimetrovými pomalými kroky - a já si říkám, jaký štěstí je moci jít a pohybovat se krajinou - jsem šťastná:)
Potulní rytíři, co chrání poutníky?
no jasně...





Žádné komentáře: