čtvrtek 27. července 2017

Pouť - den 16

26.6. Úryvky z deníku

... Poprvé ráno prší. seznamuju se s Australankou Cathy - je jí 62, před dvěma lety se rozvedla, koupila si dům a začala "nový" život. S manželem měla počítačovou firmu, teď už bude prý jen dělat něco tvořivého - šít batohy z kůže nebo tak něco. Má sousedku Češku - a ta prý šije šaty pro Nicol Kidman. Cathy má sestru v Anglii a bratra ve Francii - po Caminu je navštíví. A její dcera je v nominaci na zimní olympiadu ve snowboardu - budu vyhlížet jméno Rich:)))
... U prvního kafe se setkáváme znovu s Mel - a pak jdeme všechny společně
... Dnes spím poprvé ve velkém městě - León - hostel je za 15 euro a spíme v peřinách:)))
... Seznamuji se s Číňankou Cathy, která vyrůstala v Americe a s Mariannou, studentkou tvůrčího psaní - prý o Caminu napíše knihu - ne deník nebo cestopis, ale příběhy lidí




Leon

peřiny!!!:)




Gaudí

Cathy Australanka

Pouť - den 15

25.6. Úryvky z deníku

... Před šestou na cestě, dobíhá a pak předbíhá mě Mel, pak dobíhám já jí a jdeme až do Sahagúnu spolu. Město je úplně jiné než ta předešlá - místo kamene červené cihly, styl víc maurský. Jsem v půlce cesty do Santiaga - nedovedu si představit, že ujdu ještě jednou tolik.
... Po 33 km přicházím do městečka, kde jsem chtěla spát, ale - jeden albergue je plný, druhý na týden zavřený, hostel taky plný. Nezbývá, než pokračovat dalších 7 km - cesta je pořád stejná - vedle silnice a podél vysázených platanů.
... Přicházím vyčerpaná, 40 km je moc, půl hodiny po mně přichází i Melanie, ze stejného důvodu jako já. Jdeme spolu na večeři.








hobitídomečky

jedno veselé náměstíčko

Sahagún






Tady mají poutníka skoro v každé zahradě - místo trpaslíka





El Burgo de Ranero

úterý 25. července 2017

Pouť - den 14

24.6. Úryvky z deníku

... Vycházím, když svítá, ale nejde se mi dobře, cítím každý krok až v hlavě. Trochu mi pomáhá muzika, ale uleví se mi až po 6ti km na kafíčkový pauze. Potkávám už po několikáté Lisu - jde ze Ženevy, mluví jen francouzsky a jde sama a spí venku v hamace. Myslím na Češku z Karlových Varů, co je na cestě taky sama, už dva měsíce a spí většinou venku. Vyšla z domova a teď je někde ve Švýcarsku.
... A pak to přichází - úsek 17 km - úplně rovná cesta bez vody, bez občerstvení, vedro kolem 30°- nuda, nuda, nuda - zjišťuju, že se raději hrabu do kopců nahoru a pak zase dolů, rovina mě nebaví a špatně se v ní orientuju. Nemám v ní vůbec odhad na vzdálenost - myslím, že už jsme skoro na konci a zjišťuju podle jedný cedule, že jsme teprve v půlce - pak konečně uvidíme věž kostela, ale trvá ještě hodinu, než dojdeme.
... Dnes pouze 22, ale hodně těžkých kilometrů. Do cíle jsem došla plná bolesti a vyčerpaná, takže jsem moc ráda, že je teprve jedna hodina a spousta času na relax. A albergue je jen za 5 euro - a na zahradě bazén!!! - a v baru sedí...Sue a její bratr - objímám se s nimi a není co řešit, zůstávám:)
... Se Sue si povídáme a je to pro mě úžasně inspirativní.



Lisa